Atrakce v okolí- celoroční
"Objevte to nejlepší z našeho okolí!"
Připravili jsme pro vás přehled těch nejzajímavějších míst, která stojí za to navštívit během vašeho pobytu u nás.
Inspirujte se naší nabídkou atrakcí a vydejte se za krásami, které na vás čekají v blízkosti našeho penzionu.
_-_view_from_Fr%C3%BDdlant_nad_Ostravic%C3%AD_edited.png)
Lysá hora
Lysá hora (německy Kahlberg; 1324 m n. m., je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Tento vrch byl také v letech 1939–1945 nejvyšším bodem Protektorátu Čechy a Morava (ačkoliv leží ve Slezsku). Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.
V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek: Mazák a Mazácký Grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry(lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu jsou charakteristické vodopády. Koryto řeky Ostravice je chráněno kvůli geologické kvalitě. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.
Pustevny
Pustevny (1018 m n. m.) je sedlo v Moravskoslezských Beskydech nedaleko Radhoště, které patří k obci Prostřední Bečva (okres Vsetín). Bylo pojmenováno po poustevnících, kteří zde žili do roku 1874. Pro Pustevny jsou typické dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století na návrh architekta Dušana Jurkoviče. Nachází se zde lyžařské středisko a vede sem sedačková lanovka. Pod vrcholem Tanečnice otevřeli v roce 2019 panoramatickou Stezku Valašska.
Nejznámějšími stavbami na Pustevnách jsou Libušín a Maměnka. Obě vznikly v roce 1898 díky úsilí turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Jedná se o dřevěné srubové secesní stavby s bohatým dekorem typickým pro Valašsko a slovanskou lidovou architekturu vůbec.
Na Pustevnách se dále nacházejí Zvonička Pustevny, Koliba U Záryša, Chata Šumná, Koliba Valaška, Chata na Pustevnách a Hotel Tanečnica. Z Pusteven vede po hřebeni směrem na západ chodníček kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931 až na vrchol Radhoště. Zde stojí kaple z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1930. Na cestě se nachází vyhlídkový dřevěný altán z roku 1928.
Radhošť
Radhošť (moravsky Radhošč) je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu, 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku.
Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast (Radhošť) – Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu.
V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků. V r.1939, na počátku nacistické okupace, bylo na pouti na Radhošť asi 50.000 poutníků.
Štramberk
Štramberk (německy Strahlenberg nebo Stramberg) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd.
Dominantou města je hrad Štramberk s gotickou věží Trúba o výšce 40 metrů průměru 9 metrů, která slouží od roku 1903 jako rozhledna. Podhradí bylo v roce 1359 povýšeno moravským markrabětem Janem Jindřichem na městečko. Ve městě na náměstí sídlí Muzeum Štramberk a Muzeum Zdeňka Buriana. Zdejší městská památková rezervace chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí. Na hoře Kotouč se nachází městský park Národní sad s galerií soch a památníků osobností české historie a s jeskyní Šipka, která se proslavila nálezem zlomku spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecká čelist.
Při návštěvě si nezapomeňte nakoupit oblíbený místní cukrářský výrobek z perníkového těsta, tzv. Štramberské uši!
_-_general_view_of_the_town_edited.jpg)
Hukvaldy
Obec Hukvaldy (německy Hochwald) leží v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, v předhůří Moravskoslezských Beskyd. Skládá se z pěti částí: Hukvald, Horního Sklenova, Dolního Sklenova, Rychaltic a Krnalovic.
Hukvaldy jsou poslední čistě lašská obec v centru Lašska, a vévodí jim třetí největší hradní zřícenina v České republice. V místní oboře, založené v 16. století, prý čerpal inspiraci pro svou operu Příhody lišky Bystrouškyhudební skladatel a hukvaldský rodák Leoš Janáček.
V obci Hukvaldy samotné najdete více jak pětadvacet pamětihodností, od zmiňované hradní zříceniny, větrného mlýna až po památník Leoše Janáčka. V obci se koná také mnoho kulturních akcí, počínaje Mezinárodním hudebním festivalem Leoše Janáčka, dále pak Mezinárodním festivalem adventních a vánočních zvyků, koled a řemesel, a taky třeba Kryštof kemp či Rock Bike Fest.
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm (do roku 1912 pouze Rožnov, německy Rosenau či Rožnau) je město o celkové rozloze 3 948,23 ha s rozsahem poloh přibližně 360–950 m n. m., většinou plochy v krajinné oblasti tvoří Rožnovská brázda, součásti Západních Beskyd.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je součástí Národního muzea v přírodě v České republice, organizuje sbírku nemovitých i movitých dokladů k dějinám lidové kultury, spravuje sbírkové předměty národopisného charakteru a v přirozené krajině umístěné objekty lidové architektury a technického stavitelství, dokumentuje lidovou kulturu národopisné oblasti Valašsko, Těšínské Slezsko a vede genealogickou evidenci rodů z regionu Moravské Valašsko.
Specializované expozice tvoří Dřevěné městečko, jedno z nejstarších ve střední Evropě (vznik v roce 1925),Valašská dědina, nejrozsáhlejší areál typu stylové vesnice i s chovem zvířat a prezentace způsobu hospodaření a pěstování plodin (tzv. živé muzeum) a Mlýnská dolina.
Bumbálka
Bumbálka (nadmořská výška 870 m) je horské sedlo v hlavním hřebeni Turzovské vrchoviny, mezi vrchy Beskydok (953,1 m) a Beskyd (900,1 m) v Moravskoslezském kraji, na česko-slovenské státní hranici.
Jižně od sedla pramení na slovenském území potok Trojačka, zdrojnice Kysuce. Sedlem vede hlavní evropské rozvodí.
V současnosti je okolí sedla rekreační oblastí po obou stranách hranice. Sedlem vede i červeně značená turistická trasa od Makovského průsmyku po hřebeni dále na severovýchod, žlutě značená trasa vede z osady Trojačka do národní přírodní rezervace Salajka na moravské straně. Hlavní hřeben sleduje i lyžařská turistická trasa, naučná stezka spojuje Bumbálku s jižněji ležícím Makovským průsmykem.
Nedaleko Bumbálky se nachází bod v Česku, který je nejdále od moře. Jakýsi český pól relativní nedostupnosti.
Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm (slezsky Frenštat, německy Frankstadt) je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Leží uprostřed malebné krajiny Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Je vstupní bránou do CHKO Beskydy a střediskem horské turistiky a zimních sportů. Jeho historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Město Frenštát je oblíbeným kulturním i sportovním centrem. Mezi nejznámější akce patří každoroční Martinský trh a s ním spojené oslavy kolem 11. listopadu, Gulášové slavnosti (soutěže ve vaření guláše a soutěže o nejlepší guláš spojené s bohatým kulturním programem) a mnoho dalších akcí.
Ve skokanském areálu na Horečkách jsou v provozu čtyři skokanské můstky K95, K45, K20 a K9, které všechny prošly rekonstrukcí, včetně modernizace profilů a položení nové finské hmoty.Aquapark Frenštát pod Radhoštěm byl otevřen roku 2001. Chloubou areálu o ploše 1049 čtverečních metrů je velký plavecký a víceúčelový bazén s mnoha vodními atrakcemi. Je známý pro 5,8 metrů vysoký a 60 metrů dlouhý tobogán a 13,1 metru vysokou skluzavku. Celkový objem vody v obou bazénech dosahuje 1437 metrů krychlových.
Od roku 2010 se ve městě pořádá pod názvem Beskydská sedmička, extrémní závod v horském ultramaratonu.
Žywiec
Żywiec (německy Saybusch, česky Živec, v jidiš Živic, Zhivitz) je město v jižním Polsku, ve Slezském vojvodství, 15 km jižně od města Bílsko-Bělá. Hlavní město okresu Żywiec. Leží v Żywiecké kotlině na soutoku řek Koszarawa a Soła. Žije zde přibližně 30 tisíc obyvatel. První zmínka o lokalitě pochází z roku 1308, městská práva od roku 1327..
Starý hrad Żywiec je historická budova v centru Żywce, postavená kolem 15. století. V roce 1477, kdy byla loajalita města a majitelů vůči polské koruně nejistá, došlo ke druhému dobytí Żywce královským vojskem a hrad byl srovnán se zemí. K nové výstavbě došlo pravděpodobně mezi lety 1485 až 1500, kdy byly postaveny dvě nové severní věže a jižní věže byly zesíleny. Vše mělo obranný i reprezentativní charakter s výraznými renesančními rysy. Kolem roku 1569 pokračovala další přestavba, kdy bylo také postaveno arkádové renesanční nádvoří a provedeny úpravy se záměrem posílení palácové reprezentační funkce, včetně odstranění jihovýchodní věže. V hradu se nachází Městské muzeum.
Zvonice v Żywci se nachází v rohu náměstí (Rynek) u konkatedrálního kostela Narození Panny Marie (Konkatedra Narodzenia Najświętszej Maryi Panny w Żywcu). Zděná kamenná zvonice pochází z roku 1724 a je postavena na místě starší dřevěné zvonice z roku 1582, kterou nechali postavit Komorovští a která shořela při velkém požáru města v roce 1721.